Délka jejich těla je kolem 25 centimetrů, přičemž značná část připadá na jejich dlouhý ocas, zjednodušeně se dá říci že jsou to papoušci stejné velikosti jako známé korely.
Rozlišení pohlaví je u tohoto papouška snadné – samci jsou výrazněji zbarvení a na zádech mají jasnou rudou skvrnu. V základním přírodním zbarvení je samec zelený s žlutavým břichem a modrozelenými křídelními krovkami. Přírodní samice je šedozelená s mírnými odstíny ostatních barev. U tohoto druhu byly vyšlechtěny různé barevné mutace, u těchto mutací může být rozdíl mezi pohlavími méně zřetelný, ale ona zmiňovaná rudá skvrna na zádech samce bývá dostatečně dobrým rozlišovacím znakem.
V přírodě obývá tento druh otevřené savany s blahovičníky, zahrady i pole oddělávaná lidmi (kde údajně působí jejich hejna značné škody). Jsou to velmi dobří letci, kterým nedělá problém urazit i delší vzdálenosti při hledání potravy a vody.
Jsou to papoušci žijící v hejnu s jasně danou hierarchií (existují nadřazení i podřízení jedinci). Pouto mezi párem je velmi silné- a proto se nedoporučuje držet tyto ptáky jako samostatné jedince, ale vždy v páru – z tohoto ohledu také nejsou moc vhodní jako mazlíčci, dají se sice mírně ochočit, ale tak přítulní jako jsou například korely nebo andulky určitě nebudou.
Chov
Pro
chov těchto papoušků jsem se rozhodl na základě jejich celkem dobré
dostupnosti, ceny, snadného rozlišení pohlaví a v neposlední řadě i
díky jejich jménu. U papouška který má druhové jméno: zpěvavý jsem
předpokládal příjemný hlas. Tento poslední předpoklad se ukázal být
vcelku nepravdivý- i když i odborná literatura uvádí, že tento druh má
milý hlas, brzy jsem zjistil
že to není pravda. Jejich hlasový projev není o nic zpěvavější než u
jiných druhů papoušků. Nechci tvrdit že jsou nějak extrémně hluční, ale
pokud jich máte více něž jen jeden pár tak brzy poznáte že dokáží
udělat pěkný randál jak na sebe neustále pokřikují a hašteří se. Pokud
tedy upřednostňujete ticho tak se zkuste porozhlédnout po jiném druhu
papouška ( z vlastní zkušenosti vím že velmi tiší jsou papoušíci rodu
Forpus). Promiňte mi tedy na úvod možná zbytečně obsáhlé řečnění o
jejich hlase, ale jen jsem chtěl případné zájemce chovu těchto papoušků
trochu varovat, aby žádný zpěv od těchto pap. zpěvavých rozhodně
neočekávali.